Začiatkom apríla navštívil Fakultu ekonomiky a manažmentu riaditeľ Odboru pre ekonomiku a regionálnu politiku sekretariátu Rady EÚ, Ing. Petr Blížkovský, PhD. V prednáške na tému Kolísavosť svetových cien potravín, s ktorou vystúpil v posluchárni S-01, zdôraznil aktuálne problémy súvisiace so súčasným vývojom cien na svetových trhoch potravín a naznačil možné spôsoby ich riešenia v budúcnosti.
V poslednom období sme svedkami trvalého rastu cien potravín na svetovom trhu, ktorý sprevádza aj čoraz drahšia ropa. Len za posledný rok zdraželo 55 potravín, ktoré sú zaradené do indexu potravinárskych komodít. Aké sú príčiny tohto vývoja?
- Osobně vidím dvě základní příčiny růstu cen potravin. První je na nabídkové straně. Tou je rostoucí koncentrace výroby zemědělských surovin ve specifických regionech světa. Například výroba obilí je soustředěna v Kanadě a v Rusku, hovězí maso v Latinské Americe, sojové boby v Brazílii a podobně. Tato koncentrace výroby však zvyšuje rizikovost výpadku produkce v případě výkyvu počasí v daném regionu. Tím může být sucho, záplavy, chlad a podobně. Tento faktor je znásoben volatilitou klimatického faktoru. Druhý faktor vidím na straně nabídky. Důvodem zde je zvyšování životní úrovně populace asijských států, jako je Čína a Indie. Vyšší životní úroveň obyvatel ústí do vyšší spotřeby například masa, což vytváří zpětně tlak na rostlinnou výrobu neboť konverzní faktor je kolem 4. Tedy na výrobu energetického ekvivalentu masa je zapotřebí zhruba čtyř ekvivalentů obilovin. To dále zvyšuje tlak na poptávkové straně.
Do akej miery biopalivá ovplyvnili ceny potravín?
- Biopaliva mohou ovlivňovat ceny potravin směrem nahoru v případě převisu poptávky nad nabídkou. Důležité je však rozlišovat, jaká biopaliva máme na mysli. Biopaliva na bázi biologického odpadu, jako je například sláma mohou mít efekt zprostředkovaný prostřednictvím úrodnosti půdy či potřeby pěstovaní zeleného hnojení. Biopaliva na bázi produktu, které přímo konkurují vstupům do potravinářství, jako je například obilí nebo řepkové semeno, mohou ovlivnit ceny potravin zásadněji a přímo.
Ceny potravín výrazne vyskočili aj v roku 2008. Potom nasledovali dve sezóny, keď boli lacnejšie a v súčasnosti sú opäť blízko cenových stropov. Vidíte isté rozdiely medzi týmito obdobiami prudkého zdražovania potravín?
- U zemědělských komodit, podobně jako u komodit obecně, tedy včetně energetických surovin a nerostných surovin, jsme svědky dvou jevů. První je růst cen a druhý je volatilita cen. Růst cen souvisí s dlouhodobým trendem, zatímco volatilita reaguje na krátkodobé faktory. Po roce 2008 poklesly ceny řady komodit, včetně zemědělských, v souvislosti s ekonomickou krizí. Jednalo se tedy v zásadě o externí šok na straně poptávkové. S ekonomickým oživením v posledních měsících se opět navrací dlouhodobý trend růstu cen.
Aký vplyv môžu mať vysoké ceny komodít a ropy na ekonomiku štátov z dlhodobého hľadiska?
- Významný. Světová ekonomika je závislá na fosilních palivech a surovinách, přičemž oba zdroje jsou omezené. Efekt je v zásadě dvojí. První v oblasti konkurenceschopnosti a druhý v oblasti makroekonomické. Konkurenceschopnost zejména průmyslu je ovlivněna cenami vstupů. Ekonomiky, které jsou materiálově a energeticky efektivní získávají výhodu. V makroekonomické oblasti růst cen vstupů do výroby zvyšuje inflaci. To následně ovlivňuje monetární politiku státu. Centrální banky světa jsou pak nuceny zvýšit cenu peněz. Důsledkem je přibrzdění ekonomického růstu.
Podľa štatistík Svetovej banky vysoké ceny potravín spôsobili, že pod hranicu chudoby sa dostalo ďalších 37 miliónov ľudí. Ako vnímate budúci vývoj svetových cien potravín? Aké opatrenie by mali vlády členských krajín EÚ prijať, aby nedochádzalo k ďalšiemu rastu cien potravín? Aké opatrenia urobila Európska únia?
- Vysoké ceny potravin mají ze sociálního hlediska asymetrický dopad. Protože se jedná o statky s nízkou úrovní elasticity, tedy možnosti náhrady jiným statkem. Obyvatelé s nižší příjmovou hladinou tak dopady cen potravin pocítí silněji. Opatření jsou v zásadě možná dvojí. Obě mají nepřímý charakter, neboť ceny zboží jsou obecně tvořeny na trhu. První opatření je posílit regulaci na trhu zemědělských komodit. O to EU usiluje na globální úrovni, neboť toto opatření může být efektivní zvláště tehdy, bude-li uplatněno globálně. Druhý typ opatření je v oblasti kompetence národních států a má charakter daňové zátěže potravin nebo sociálních dávek. Tato opatření jsou obtížněji proveditelná v období krize, nebo když se ekonomika z krize zotavuje.
Aké zmeny pravidiel je možné urobiť z hľadiska princípov WTO na svetovom trhu potravín, aby nastala stabilizácia súčasnej situácie?
- Jedno opatření má zásadní charakter. Je jím liberalizace cen zemědělských komodit. Odstraněním překážek na trhu může dojít k efektivnější alokaci produkce ve světě. To současně může posílit životní úroveň nejchudších regionů světa. Ekonomicky nejvýznamnější státy světa, sdružené v G20, pracují v současné době pod francouzským předsednictvím na posílení transparence na světovém trhu komodit a případném posílení regulace v této oblasti. Smyslem těchto opatření je zvýšit předvídatelnost chovaní trhu a případně zamezení nadměrných spekulací na trhu. První rozhodnutí G20 v této oblasti se očekávají v letošním roce. EU a evropské státy G20 jsou klíčovými hráči v těchto negociacích.
Ďakujem za rozhovor.
Ing. ZUZANA KAPSDORFEROVÁ, PhD.
Ing. PETR BLÍŽKOVSKÝ, PhD., (*1963 v Brne) pôsobil v deväťdesiatych rokoch na českom ministerstve poľnohospodárstva, neskôr na ministerstve zahraničných vecí, kde sa podieľal na príprave vstupu Českej republiky do Európskej únie. Od roku 2004 pracuje vo funkcii riaditeľa Odboru pre ekonomiku a regionálnu politiku na Generálnom sekretariáte Rady EÚ. Pôsobí aj ako lektor na univerzite Vrije v Bruseli a na Mendelovej univerzite v Brne.
Petr Blížkovský vo svojej prednáške priblížil študentom problémy súvisiace s vývojom cien na svetových trhoch a predostrel
možné spôsoby ich riešenia.
Foto: TOMÁŠ POLÁČIK
